Zařízení pro testování materiálů označuje nástroje a zařízení používané k testování mechanických a technologických vlastností materiálů, dílů a součástí. Tyto přesné testovací přístroje určují mechanické vlastnosti, technologické vlastnosti, vnitřní vady a ověřují dynamickou nerovnováhu rotujících částí kovových a nekovových materiálů, mechanických částí a inženýrských konstrukcí za různých podmínek a prostředí. Jsou široce používány ve vědě o materiálech, výrobě strojů, leteckém a automobilovém průmyslu.
Základní vybavení zařízení pro testování materiálů, univerzální testovací stroj, lze rozdělit na hydraulické, elektronické a mechanické typy. V roce 1638 změřil Galileo pevnost v ohybu materiálů použitím čisté hmotnosti; v roce 1729 byl vynalezen první stroj na zkoušení materiálů; v roce 1908 byl vyvinut univerzální zkušební stroj s nakládáním matice a šroubu; v letech 1932 až 1933 Deng Yuemo navrhl a vyrobil 50 000-librový stroj na testování materiálů, první univerzální stroj na testování materiálů navržený a vyrobený samotnými Číňany; v roce 1943 společnost Instron vyvinula první elektronický univerzální stroj na testování materiálů s uzavřenou smyčkou. Díky svým výhodám, jako je vysoká přesnost a vysoká stabilita, poptávka na trhu po elektronických univerzálních testovacích strojích rychle roste a vyvíjí se směrem k inteligenci a automatizaci.